RE ~ Hvězdy nám nepřály

K zakoupení: Hvězdy nám nepřály
Autor: John Green
Počet stran: 238
Vydání: 2013, Knižní klub



Anotace

Zajímavá a citlivá knížka o šestnáctileté Hazel, která trpí rakovinou a sblíží se s Augustem, jemuž se podařilo tuto nemoc překonat. Ti dva mladí lidé se výborně doplňují, a navíc je spojuje originální pohled na život i na chorobu, která je postihla. „Nejvtipnější smutný příběh“ je napsán s mimořádným smyslem pro humor a sarkasmus a díky autorovu vypravěčskému talentu vyznívá velmi působivě.

~~~~~~~~~~

Vědět že umíráte, nebude nic příjemného. O to víc, když umíráte ještě před vaší plnoletostí. A tak je na tom Hazel Grace.

Její matka naznala, že trpí depresí a proto ji poslala do podpůrné skupiny. Všude se psalo, jak je deprese vedlejším účinkem rakoviny. Hazel měla za to, že deprese i rakovina jsou jen vedlejším účinkem umírání. Jednou potká na podpůrné skupině chlapce - Augustuse Waterse. Gus vyhrál boj nad rakovinou, ale ne tak snadno. Přišel o nohu a má místo ní jen protézu. August ukazoval Hazel krásu světa, a jak se můžou radovat z každé maličkosti. Potupně se do sebe zamilovali a na řadu přišla love story. 

Společně pomáhali Izákovi, který přišel nakonec i o druhé oko, takže je z něj teď slepec. Hráli s ním videohru, podle Gusovi oblíbené knihy Cena úsvitu. Hazel měla zase ráda Císařský neduh. Četla ho stále dokola. Císařský neduh měl ale jeden háček, končil napůl rozepsanou větou. Kniha neměla konec. Hazel to trochu štvalo a stejně i Gus chtěl zjistit, jak to pokračovalo. Snažili se kontaktovat Petera Van Houtena, autora knihy, a Augustovi se to povedlo. Zkusila to i Hazel a Peter jí řekl, že kdyby přijela do Amsterodamu, že jí to řekne...

Hazel i Gus byli a ukázali nám, jak vypadá opravdová láska. Nenechali se odradit, ani když věděli, že jeden nebo druhý může kdykoliv odejít ze světa a způsobí tak druhému bolest. Nebránili jim v lásce Hazeliny hadičky a bomba, ani Gusova umělá noha. Snažili si splnit sny jakkoliv to šlo, tak za ně bojovali. I jejich rodiče byli úžasní, protože dokázali bojovat s nimi. Byli jim velkou oporou. 

Izák byl velice statečný mladík, který se nenechal porazit slepotou, ale snažil se naučit být slepý.

*****

Je těžké psát recenzi na tak úžasnou knihu. Ještě těžší, když nesmíte prozradit mnoho. Musím říct, že to je neskutečně emotivní kniha. Ať mi nikdo neříká, že z toho neměl minimálně husí kůži. Já jsem brečela jak želva a smála se docela nahlas. 

Díky Hazel a Augustovi vím, že by si člověk měl vážit toho, že je zdraví a neměl by si dobrovolně ničit zdraví. Také že nikdy nevíte, kdy bude váš poslední den. Proto bychom měli žít všechny dny jako by byli poslední a měli bychom si ho maximálně užívat. Když jsme u toho zdraví, miluji, jak Gus nosí v puse cigaretu, ale nikdy ji nezapálí - dává si do pusy zabijáka, ale nedovolí mu zabíjet.

Také jsem poznala, že nemocní nepotřebují litovat. Potřebují pomoc a přátelé. Neměli bychom je všichni odhrnout někam do kouta, protože za chvíli mezi námi stejně nebudou. Cožpak nemají právo na přátele mezi zdravými lidmi? Nemají právo být šťastní?

Nikdy nevíte, kdy a koho nemoc zasáhne. Chovejme se k lidem tak, jak bychom chtěli, aby se chovali oni k nám, kdybychom byli v jejich situaci. Jednou můžeme být v jejich kůži. Může to být teď, zítra, za rok, za pět nebo dvacet let anebo nikdy. To nikdo neví...

Bylo velice těžké knihu pustit z rukou. Je to krásný příběh, velice dobře zpracován. Veškeré díky Johnu Greenovi! Je třeba ocenit i to jak byla vysvětlena většina odborných slov, takže jsem nemusela nic hledat na internetu ani jinde, abych rozuměla, o čem se píše. Příjemnou změnou byl nápad na příběh. Žádné čarodějnice, upíři, vlkodlaci, ani jiné příšerky. To se mi ulevilo. Také že to nemá dalších milion dílů. Poslední dobou jsou velmi populární trilogie či vícedílné knihy. Takže je fajn, že Hvězdy nám nepřály, budou snad jen jedny.

Je to pro mě jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četla. Troufám si říct, že je to lepší jak HG a to je mám vážně moc ráda.

10 z 10 bodů